PLZEŇSKÉ HISTORICKÉ PODZEMÍ
Plzeňské
historické podzemí, vznikalo postupně od založení
města roku 1295 do poloviny 19. století. Jeho části
můžeme rozdělit do několika typů podle účelu. Jsou to
vlastní dvoupatrové sklepy, které sloužily k
uchovávání potravin a nápojů, a dále
o podzemí technického charakteru, jako např.
odvodňovací štoly, štoly
přivádějící vodu k vodárenským
zařízením, studny apod. Dvoupatrové sklep
má většina domů historického jádra města a
v minulosti mohly sloužit i jako úkryt pro obyvatele. V
Archívu města Plzně, však není žádný
doklad o tom, že by městská správa nechala budovat
nějaké podzemní prostory k účelu obrany.
První sklepy, jsou nejstarší a můžeme v nich
sledovat počátek středověké Plzně. Další
patra sklepů, byla budována od konce 14. stol. do 15.
století. Hlavní část plzeňského
podzemí byla dokončena během 17. stol. i když například
kanalizační systém byl dokončen až koncem 18.
století. Na počátku 20. století došlo v
Plzni k několika haváriím, kdy přirozená klenba
spodních sklepů povolila pod nárazy
projíždějících povozů, a tak městský
úřad tehdy nařídil zavezení spodních
sklepů, ale to se ukázalo jako neúčinné. Růst
města kladl na historické jádro stále
větší požadavky, a tak roku 1967 začalo statické
zajišťování jádra i podzemí Plzně.
Jedním z výsledků těchto nákladných
prací bylo i otevření prohlídkového okruhu
plzeňského podzemí pro veřejnost dne 1.5.1985
Tak, to by z stručné historie stačilo. Z tohoto
článku, je nádherně vidět, jak se zacházelo s
Plzeňským podzemím. Nejdříve se ho pokusili
zasypat a poté se do podzemí vrhli dělníci
(údajně záchrana hist. podzemí) s lopatou,
lžící a maltou a zchátralé sklepy a chodby
bezhlavě zalili betonem (obetonovali zdi). A tak z Plzeňského
historické podzemí zůstali povětšinou holé
betonové chodby, stačí dodat jen pár trubek,
kabel, nějaké světla a vypadá to tam jako v
kolektoru. Přece jen jsou ale tam dole nějaká místa,
která byla ušetřena, jsou to většinou sklepy a
chodby, která je propojují.
Plzeňské podzemí je velice rozsáhlé
(celková délka je okolo 17 km), i přes to se dá
projít téměř celé, aniž byste museli vylézt
na povrch, vyjímku tvoří veřejný okruh,
část u soudu a podzemí pod radnicí (zde se
nachází protiatomový kryt předělaný z
bývalého sklepa), samozřejmě že existují
ještě nějaké menší prostory nebo spleti
chodeb, ale většina je propojena. V minulosti tomu však
tak nebylo. Na východ od náměstí, v
Křižíkových sadech vede odvodňovací chodba z jihu
na sever, ta byla asi ještě v roce 2000 zatopena vodou (vody tak
po pás). Tato chodba spojuje podzemní spleť v
okolí Františkánského kostela, ZČM a
Bezručovi ulice s ostatním podzemím, je pravda, že v roce
2004 se začala razit nová odvodňovací štola,
která tuto část podzemí také propojila. Onu
zatopenou chodbu jsme někdy v roce 1996 proplouvali s kamarádem
na neckách. Asi to byla nejdobrodružnější
výprava, objevili jsme v té době úplně nové
části podzemí. Na severní straně podzemní
spleť chodeb v okolí Mastných krámů,
Dřevěné a Pražské ulice (také část
veřejného okruhu) a na druhé straně již
zmíněné podzemí u
Františkánského kostela. Dnes se již dá
chodba téměř suchou nohou projít (až na část u
vodárenské věže, kde je stále dost vody).
A nakonec ještě nějaký text z webu Správy Infrastruktury Města Plzně
Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od
založení města do poloviny 19 stol., jeho části lze podle
účelu rozdělit na vlastní dvoupatrové sklepy,
které sloužily k uchovávání potravin a
nápojů, studny, podzemí technického charakteru
jako např. odvodňovací štoly a štoly
vodárenského systému,odvětrávací
šachty a podzemní prostory určené k obraně města
např. únikové cesty apod.. Sklepy jsou vytesány v
hrubozrnném převážně arkózovém
pískovci.Pevnost těchto hornin je proměnlivá, pevnost
vodou nasycených pískovců je třetinová oproti
pevnosti pískovců v suchém uložení.Protože je
pískovec po nasáknutí vodou a opětovném
vysušení značně rozpadavý, byly stěny sklepů již
při ražbě v historických dobách obezdívány
kamennou nebo cihelnou obezdívkou. V průběhu vývoje města
docházelo postupně k přestavbám, které zasahovaly
a ovlivňovaly podzemní prostory. Větší
zásah do podzemí a jeho režimu nastal na počátku
16. stol. po velkém požáru města a jeho renesanční
přestavbě, v polovině 19. stol. kdy byly sklepy, studny a
hradební příkopy zasypány z příkazu
císaře pána a na začátku 20. stol. kdy byly
zasypány i strouhy v blízkosti původních hradeb.
Všechny tyto zásahy vyvolaly narušení
režimu spodních vod a došlo k zatopení sklepů a to
částečně v úrovni I.PP. Promočené podloží
ztratilo únosnost a v polovině 20. stol. došlo k několika
závažným haváriím. Z tohoto důvodu město
zahájilo práce na statickém
zajištění a sanaci podzemí. Odvodnění
podzemí bylo navrženo gravitační přímo do řeky
využívající spádových poměrů
používaných již v dřívějších
dobách v malých částech podzemí. Sanace
byla dokončena kolaudací v r. 1994.
Celkem bylo hornickým způsobem - ražbou pospojováno do
nově vzniklého odvodnění 17,5 km podzemních chodeb
tj. cca 35 tisíc m2 prostor nebo 90 tisíc m3
obestavěného prostoru pod 246 domy z toho je pouze 8 domů v
majetku města. Odvodnění je řešeno odvodňovacími
kanálky o šířce 0,2 – 0,25 m a o hloubce od
0,2 do 1,8 m. Zajištění stability podzemních
prostor je provedeno, tak jako v minulosti obezdívkou a to
cihelnou, kamennou, nejvíce však betonovou z betonu III.
tř - B 250. K zajištění byla používána
ocelová obdélníková výztuž z profilů
K 21 – hajcmany, které byly v zpřístupněných
částech překryty arkádovými klenbami a
cihlovými klenbových pasy. Sanací bylo dotčeno 730
studní a v současné době je v PHP přístupno a
odvodněno 450 studní z nichž necelá čtvrtina je vyvedena
na úroveň terénu. V podzemí je trvale
zadrženo 980 m3 vody ve 20 nádržích. Nosné
kovové konstrukce nebyly při sanaci ošetřeny
žádným protikorozním nátěrem a jsou
narušené trvalou přítomností
podzemní vody, ale i agresivními průsaky
kanalizačních a vodovodních řadů. Zvláště
prvky zabudované před 20 - 30 lety již ztratily svoji pevnost a
účelnost. V dnešní době je v PHP zjištěno
celkem 50 míst, kde vlivem promáčení
pískovců dochází k ohrožení statiky PHP a
tím i statiky nadzemních staveb.
Nejdůležitější při správě podzemí je
zajištění stability PHP protože jakékoliv
narušení statiky PHP může způsobit narušení
statiky povrchových staveb. Běžnou údržbu podzemí
dále tvoří pravidelné provádění
čištění odvodňovacích kanálků a
studní, deratizace, zajišťování vstupů,
opravy a údržba zabudovaných čerpadel, spotřeba el.
energií apod.