Tak, to by z stručné historie stačilo. Z tohoto článku, je nádherně vidět, jak se zacházelo s Plzeňským podzemím. Nejdříve se ho pokusili zasypat a poté se do podzemí vrhli dělníci (údajně záchrana hist. podzemí) s lopatou, lžící a maltou a zchátralé sklepy a chodby bezhlavě zalili betonem (obetonovali zdi). A tak z Plzeňského historické podzemí zůstali povětšinou holé betonové chodby, stačí dodat jen pár trubek, kabel, nějaké světla a vypadá to tam jako v kolektoru. Přece jen jsou ale tam dole nějaká místa, která byla ušetřena, jsou to většinou sklepy a chodby, která je propojují.
Plzeňské podzemí je velice rozsáhlé (celková délka je okolo 17 km), i přes to se dá projít téměř celé, aniž byste museli vylézt na povrch, vyjímku tvoří veřejný okruh, část u soudu a podzemí pod radnicí (zde se nachází protiatomový kryt předělaný z bývalého sklepa), samozřejmě že existují ještě nějaké menší prostory nebo spleti chodeb, ale většina je propojena. V minulosti tomu však tak nebylo. Na východ od náměstí, v Křižíkových sadech vede odvodňovací chodba z jihu na sever, ta byla asi ještě v roce 2000 zatopena vodou (vody tak po pás). Tato chodba spojuje podzemní spleť v okolí Františkánského kostela, ZČM a Bezručovi ulice s ostatním podzemím, je pravda, že v roce 2004 se začala razit nová odvodňovací štola, která tuto část podzemí také propojila. Onu zatopenou chodbu jsme někdy v roce 1996 proplouvali s kamarádem na neckách. Asi to byla nejdobrodružnější výprava, objevili jsme v té době úplně nové části podzemí. Na severní straně podzemní spleť chodeb v okolí Mastných krámů, Dřevěné a Pražské ulice (také část veřejného okruhu) a na druhé straně již zmíněné podzemí u Františkánského kostela. Dnes se již dá chodba téměř suchou nohou projít (až na část u vodárenské věže, kde je stále dost vody).
A nakonec ještě nějaký text z webu Správy Infrastruktury Města Plzně
Plzeňské historické podzemí vznikalo postupně od založení města do poloviny 19 stol., jeho části lze podle účelu rozdělit na vlastní dvoupatrové sklepy, které sloužily k uchovávání potravin a nápojů, studny, podzemí technického charakteru jako např. odvodňovací štoly a štoly vodárenského systému,odvětrávací šachty a podzemní prostory určené k obraně města např. únikové cesty apod.. Sklepy jsou vytesány v hrubozrnném převážně arkózovém pískovci.Pevnost těchto hornin je proměnlivá, pevnost vodou nasycených pískovců je třetinová oproti pevnosti pískovců v suchém uložení.Protože je pískovec po nasáknutí vodou a opětovném vysušení značně rozpadavý, byly stěny sklepů již při ražbě v historických dobách obezdívány kamennou nebo cihelnou obezdívkou. V průběhu vývoje města docházelo postupně k přestavbám, které zasahovaly a ovlivňovaly podzemní prostory. Větší zásah do podzemí a jeho režimu nastal na počátku 16. stol. po velkém požáru města a jeho renesanční přestavbě, v polovině 19. stol. kdy byly sklepy, studny a hradební příkopy zasypány z příkazu císaře pána a na začátku 20. stol. kdy byly zasypány i strouhy v blízkosti původních hradeb. Všechny tyto zásahy vyvolaly narušení režimu spodních vod a došlo k zatopení sklepů a to částečně v úrovni I.PP. Promočené podloží ztratilo únosnost a v polovině 20. stol. došlo k několika závažným haváriím. Z tohoto důvodu město zahájilo práce na statickém zajištění a sanaci podzemí. Odvodnění podzemí bylo navrženo gravitační přímo do řeky využívající spádových poměrů používaných již v dřívějších dobách v malých částech podzemí. Sanace byla dokončena kolaudací v r. 1994.
Celkem bylo hornickým způsobem - ražbou pospojováno do nově vzniklého odvodnění 17,5 km podzemních chodeb tj. cca 35 tisíc m2 prostor nebo 90 tisíc m3 obestavěného prostoru pod 246 domy z toho je pouze 8 domů v majetku města. Odvodnění je řešeno odvodňovacími kanálky o šířce 0,2 – 0,25 m a o hloubce od 0,2 do 1,8 m. Zajištění stability podzemních prostor je provedeno, tak jako v minulosti obezdívkou a to cihelnou, kamennou, nejvíce však betonovou z betonu III. tř - B 250. K zajištění byla používána ocelová obdélníková výztuž z profilů K 21 – hajcmany, které byly v zpřístupněných částech překryty arkádovými klenbami a cihlovými klenbových pasy. Sanací bylo dotčeno 730 studní a v současné době je v PHP přístupno a odvodněno 450 studní z nichž necelá čtvrtina je vyvedena na úroveň terénu. V podzemí je trvale zadrženo 980 m3 vody ve 20 nádržích. Nosné kovové konstrukce nebyly při sanaci ošetřeny žádným protikorozním nátěrem a jsou narušené trvalou přítomností podzemní vody, ale i agresivními průsaky kanalizačních a vodovodních řadů. Zvláště prvky zabudované před 20 - 30 lety již ztratily svoji pevnost a účelnost. V dnešní době je v PHP zjištěno celkem 50 míst, kde vlivem promáčení pískovců dochází k ohrožení statiky PHP a tím i statiky nadzemních staveb. Nejdůležitější při správě podzemí je zajištění stability PHP protože jakékoliv narušení statiky PHP může způsobit narušení statiky povrchových staveb. Běžnou údržbu podzemí dále tvoří pravidelné provádění čištění odvodňovacích kanálků a studní, deratizace, zajišťování vstupů, opravy a údržba zabudovaných čerpadel, spotřeba el. energií apod.
